Jdi na obsah Jdi na menu
 


jak na agresi

13. 6. 2008

Jak na agresi

Největším problémem, kterého se obávají potencionální chovatelé středoamerických cichlid, je jejich údajná agresivita. Mají představu krvavých zranění, zabitých samic, zmrzačených spolubydlících. Ale je třeba položit si otázku jinak.  Co je agrese? Snaha ochránit mladé před nebezpečím?  Obrana svého životního prostoru? Postavení v potravním řetězci? Pak je i každý z nás nebezpečným agresorem.

Prvním předpokladem pro klidný a bezpečný život amerických cichlid je spousta prostoru. Odborníci doporučují pro společenský chov cichlid nepořizovat akvárium menší 500 litrů. Já sama jsem měla malé kančíky ve společenském 200 litrovém akváriu..dva páry příčnopruhých, pár sajek, mladého managujce. Ryby se pravidelně vytíraly, managujec lovil mrňata, proháněli ancistruse, dohadovali se o území…příjemná akční nekrvavá, téměř bezúdržbová podívaná. Pak jsem jim pořídila akvárko 300 litrů s dvojnásobnou plochou dna s přesvědčením, že chování cichlid bude ještě zajímavější..ale ouha, z dříve bojovných ryb se stali spokojení a klidní kapříci, kteří si rozdělili území a pohodlně na něm odchovali mladé nad sežratelnou velikost .

Ale dostatek prostoru sám o sobě nestačí. Skvělým způsobem, jak ztlumit agresi, je maximálně členitý terén. Nejlépe se do akvária s temperamentními cichlidami hodí plavené dřevo, ne ovšem jen nějaké malé jednolité kusy, větve a proutí, ale mohutné pařezy se spoustou různě velkých otvorů navzájem se propojující a rozmístěné po celém akváriu. Jsou příliš těžké a velké, aby s nimi cichlidy manipulovaly a zároveň nehrozí možnost zřícení a rozbití akvária, jako při použití hromad kamení. Ovšem i velké kameny a kamenné jeskyně, stejně jako přiměřené umělé dekorace splní svůj účel. Chybou je umístit dekorace jen na jednu stranu akvária, pokud máme v nádrži více párů, protože vhodné území obsadí zpravidla jeden nebo maximálně dva páry  a ostatní zůstanou bez úkrytu. Členitost dřeva s různě velkými otvory má výhodu v tom, že poskytuje úkryty různě velkým rybám, takže menší a mladí jedinci se snadno ztratí velkým dominantním agresorům.

Často se stává, že samci obrátí svou sílu proti vlastní samici. Stává se to často při předčasné ztrátě snůšky, ale jsou i samci, kteří vlastní jikry sežerou a samici potlučou. Někdy samička přes nebezpečí, které jí hrozí, se stále z úkrytu k samci věrně vrací. Klid takovému páru mohou poskytnout vhodní spolubydlící, ryby „znervózňovači“, kteří pomohou páru se semknout proti společnému nepříteli. Vhodné jsou jednak další podobné nebo menší cichlidy, ale i čilé aktivní ryby jiných druhů. Například dobře použitelné jsou dánia, pohybují se mimo prostor zajímavý pro cichlidy, přesto odpoutávají jejich pozornost od vzájemných půtek jak v páru, tak i mezi jednotlivými druhy. Je pravda, že se malé ryby mohou stát kořistí zejména velkých dravců, ale pokud jsou ryby na přítomnost znervózňovačů od malička zvyklí, a navíc pokud jsou to rychlé a aktivní rybky, kupodivu je jejich úbytek spíše výjimečný. Otec, který nyní žije v Americe, říká, že se tento systém osvědčil dokonce u některých mladých nestabilních párů parachromis dovii a dania v akváriu žila dostatečně dlouho na to, aby pár vyspěl a od vzájemné agrese se oprostil.

Někdy se ovšem vyskytne  agresor, na kterého žádné z výše uvedených praktik nezabírají, potom je nejlepší ho na čas umístit samostatně a pokusit se vrátit do komunity za několik týdnů, kdy se hierarchie v akváriu pozmění a stabilizuje. Ne vždy je ale zarputilý agresor dále do komunity začlenitelný a je lépe jej z chovu vyřadit.

Pro klid v akváriu s cichlidami je dobré příliš často do akvária nezasahovat. Zpočátku musí ryby vyřešit své vlastní soužití, vyhranit si teritoria, obhájit postavení. Souboje mohou být vysilující a budou stát ryby pár šupin a potrhané ploutve. Jestliže ale akvárium splňuje výše uvedené podmínky a také skladba ryb je odpovídající jejich povaze a velikosti akvária, zavládne v komunitě brzy klid a pořádek. Ten ale může znovu narušit jakákoliv změna v akváriu, byť přidaný kámen nebo přesazená rostlina. Při malých změnách se rovnováha obvykle znovu ustálí, ale také může být změna příčinou stejně urputných šarvátek, jako na samém počátku.

Samostatnou kapitolou je období tření některého z párů, kdy nastává pro ostatní obyvatele období trápení. Při dostatečném prostoru a množství úkrytů je možné, že období ochrany mláďat proběhne v poklidu, ale přece jen je lepší ryby sledovat. Málokdy se stane, že se cichlidy zabijí bez varování. Agresor nejprve potrhá soupeři ploutve, nutí ho trávit čas u hladiny nebo v nejzazším koutě. Až když je ryba vysílená dlouhodobým napadáním, stresem a nedostatkem potravy, bude zabita. Akvarista má minimálně několik dní možnost potlučenou rybu odlovit z dosahu zuřících rodičů a tím jí zachránit život. Je lépe, chová li se v akváriu větší množství ryb, tím se agrese rodičů rozptýlí mezi více jedinců a ti pak jsou méně ohroženi na životě. Pochopitelně je nutno počtu ryb přizpůsobit velikost akvária.

Naposledy je třeba zmnínit, že se stouající teplotou roste i agresivita cichlid. Ideální je udržovat teplotní hranici mezi 22 a 25°°C

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jen pár malých doplnění

(Ondra, 15. 1. 2014 9:23)

Na tento článek jsem narazil náhodou při courání na netu a i když je pět let starý, nedá mi to, abych ho malinko nedoplnil. Chovem a odchovem velkých cichlid se zabývám od roku 2001, mám je v deseti velkých akváriích a musím říct, že jsou to nejkrásnější ryby, které doporučuji každému. Pokud se rozhodnete pro tyto ryby, doporučuji koupit akva minimálně 200l. Když začnete vybírat osádku akvária, je lepší se podívat na net, procourat fóra, nebo si promluvit s nějakým chovatelem, aby Vám poradil. Začátečníkům bych asi doporučil buď kančíky, nebo akary. Počítejte ale s tím, že moc rostlin Vám v akva nepřežije. Chce to dekorace z kamení a dřeva, jak píše autor článku. Co podstatného v něm ale není je to, že k těmto velkým rybám musíte koupit i kvalitní fitraci. Velká ryba=velké ho..., takže se vyhněte malým vnitřním motorkům a pořiďte pořádnou fitraci a vzduchování. Naprosto nesouhlasím, že těmto rybám stačí teplota 22 stupňů. Je to asi jako byste si doma v zimě topili na 15. Taky to přežijete, ale žádný trhák to není. Tyto ryby potřebují minimálně 25-27 stupňů. V této teplotě se Vám budou pravidelně vytírat a budou spokojené. Poslední rada, kterou mám je abyste nekupovali dospělé ryby, ale raději mladé a nákup udělejte najednou, nebo během pár dní. Malé rybky si na sebe zvyknou a neperou se pak ani jako velké. A navíc, nepředstavujte si boje na život a na smrt. Vždycky si trošku vycinkají o holku a je pokoj. Navíc cichlidy se velmi rychle zahojí a potrhané ploutve obrostou za tři týdny. Tak hurá do toho!!!!